Blog

V minulém blogu jsem psala o knize Vesmírná galerie, o kapitole popisující Eddingtonův balón (jakožto model rozpínání vesmíru). O nějakých 250 stran dál mne podobně zaujala kapitola Hyperkrychle - zviditelnění dalších rozměrů.  Pojednává o Charlesi Howardu Hintonovi. Tento anglický matematik se podrobně věnoval studiu čtvrtého rozměru a vytvořil řadu jednoduchých obrázků, které přibližují, jak by mohly vypadat čtyřrozměrné objekty. Pro čtyřrozměrnou krychli vymysle...

K Vánocům jsem dostala knihu Vesmírná galerie od Johna Davida Barrowa. Autor se v ní zabývá významem obrazu ve vědě. Seznamuje nás s obrazy, které byly zásadní pro matematiku, fyziku, astronomii, biologii a další vědy. Jednotlivé kapitoly jsou relativně krátké (nejčastěji 4-7 stran včetně obrázků). Díky tomu se kniha dobře čte a vešlo se do ní úctyhodné množství témat. První z celkem čtyř dílů má poetický název Hvězdy v tvých očích a zaměřuje se na astronomii. Vedle fotograf...

Již několik let jsem v nabídce opakovaně měla šedé pouzdro zdobené trilobitem. Když se prodalo to poslední, nechtěla jsem již poněkolikáté vyrábět další se stejným motivem. Existuje přece mnoho druhů zkamenělin. Bylo načase trochu je prozkoumat. V pracovním koutku na polici mám svého oblíbeného amonita, zkameněliny se mi vždy líbily, ale nikdy jsem se o ně blíže nezajímala. Zpočátku jsem nevěděla, co přesně hledám. Brzy jsem na internetu narazila na úžasné litografie od Joachi...

Poslední dubnovou v sobotu jsme se rozhodli zajít k jedné studánce. Možná bude potřebovat vyčistit a taky bychom jí mohli udělat přístřešek. Po louce, která byla po sekání traktorem pruhovaná jako slupka melounu, kus rozbahněnou cestou, kde nejmladší dcerka málem nechala boty, pak okolo vyvráceného pařezu a byli jsme tam.    Studánka byla už dost zanesená, a tak se dcery s chutí pustily do čištění. Po odstranění bláta se rychle plnila čistou vodou. Voda se rozlévala do tůněk obklo...

Bylo brzké ráno po úplňku a já šla na ranní směnu. Šla jsem od domova do mírného kopce. Tam, kde se silnice stáčela, se najednou těsně nad tmavými stromy objevil Měsíc. Byl obrovský, zlatooranžový, jako v pohádce. Říkala jsem si, to je nádhera, jdu k němu blíž. Ale jak jsem se přibližovala, začal se vzdalovat od horizontu a zmenšovat. Když jsem došla do zatáčky, na níž předtím malém seděl, odskočil náhle o neuvěřitelný kus. Plul nad městem a byl najednou strašně daleko. Úžas nad  zvláštním ...

V minulých dnech jsem se věnovala milé zakázce. Šlo o narozeninové nažehlovačky pro dva kluky - sourozence. Zákaznice (maminka oslavenců) si přála pro každého  velké nažehlovací zvíře na triko. Tu mělo v obou případech doplňovat jméno a číslo vyjadřující věk oslavence. Společná oslava narozenin proběhne v létě u moře, takže by se by se vzhledem k atmosféře hodila velryba, kosatka, nebo třeba papoušek. Na začátku přípravy nažehlovaček byly kresby. Pro mladšího Adámka jsem nakreslila zpola p...

Od prvního jarního dne uplyne týden a jaro už toho stihlo hodně. V lese při sběru medvědího česneku jsem se s radostí rozhlížela, kolik kvítků se dere zpod loňského spadaného listí. Přeskakovala jsem od jednoho ke druhému a zkoušela, která bude nejlepší na focení. Počasí bylo proměnlivé, takže nás zastihla přeháňka. Po ní některé kvítky svěsily hlavy, ale s kapkami deště byly snad ještě krásnější.     Z vytržení nad nimi mne dostala až čerstvá kopřiva. V listí jsem si jí nevšiml...

V létě jsem po období shánění atlasu rostlin, o němž jsem měla jen neurčitou představu, narazila na internetu na Přírodopisný atlas rostlin z roku 1899. Byl k objednání v několika málo antikvariátech, většinou už v horším stavu, a tak jsem ho nakonec ulovila na Bazoši, kde byl k prodeji z pozůstalosti. Ač starý více než 120 let, má jen mírně odřenou vazbu. Když se mi dostal do rukou, byla jsem nadšená. Je to pro mne hotový poklad. Atlas se skládá ze dvou svazků. V jednom jsou popisy a čern...

Čerstvé voňavé chvojí jsme společně omotaly okolo kruhu, zapíchly jsme talířky se svíčkami, přidaly jsme skořic, badyán a letos také šípky. Temně rudá mašle na závěr, a tak máme letos po letech bílých, pastelových a přírodních tónů věnec laděný do červena. Dcery říkají, že se jim líbí nejvíc ze všech, co jsme kdy měli. Hlavně kvůli svíčkám, které jsme si letos poprvé vyráběly samy. Smotaly jsme je z nahřátých voskových plátů, které jinak používáme do úlu. I mně se hodně lí...

"Mamí, budeme spát venku?" zeptala se nejmladší dcerka. Bylo to už několikátý večer za sebou, a tak jsme vzali spacáky a karimatky a šli si lehnout na zahradu pod hvězdy. Bylo úplně jasno. Předtím jsme se již za tmy vrátili z oslav Samheinu na zámku Nižbor. Tohle byla možnost, jak si magický večer ještě trochu prodloužit. Leželi jsme vedle sebe pod ztemnělou oblohou. Nad námi byly tisíce hvězd, jasně zřetelný pruh Mléčné dráhy. Přibití gravitací k Zemi, pohybovali jsme se s ní vesmírem jako smí...