Záře břízy

Inspirací pro novou kresbu a šitou příruční kapsu mi byla černobílá kůra. Vždy se mi líbilo, jak dokáže prozářit les. Bylo na čase pokusit se o výtvarné ztvárnění.

Tmavé rozpraskané pruhy kůry i drobné černé čočinky jako průchody noci? Tajné škvíry do tmy, které jsou otevřené i ve dne? To by šlo. Shora závěs z drobných větviček s jehnědami, pupeny a čerstvými listy. A nesmí chybět živí tvorové - tentokrát tři sýkorky, které prolétávají březovými skulinami do noci a přináší odtamtud hvězdy. V březovém háji z nich tvoří zářící hvězdokupu. 

Tím jsem se vrátila k námětu ptáků-hvězdonošů, který jsem v minulosti několikrát uplatnila na šitých výrobcích. Již jsem o něm dříve psala tady.

Hodně jsem si vyhrála hlavně s kresbou březové kůry - s tvary jednotlivých puklin, drobných čočinek i odlupující se borky. Opět jsem si uvědomila, kolik nového se dozvím, když se danou věc snažím věrně zachytit.

Když jsem přemýšela, jak břízy ztvárnit na lněné kapse, slunce za okny a vrcholící předjaří na zemi i ve vzduchu mne přivedlo k tomu, že jsem hvězdokupu z kresby proměnila v jarní slunce. Ještě bledé, víc bílé než žluté, ale jasné a sílící. V březovém háji se rozednilo a sýkorky vystřídali brhlíci.