Velrybí máma v měsíční kolébce houpe své mládě. Kolem je moře mraků a mraky mořských vln. Hvězdy rostou ze Země a mořské vlny jsou jen jiná forma mraků.
Můj dávný nápad, ke kterému jsem se vrátila téměř po dvou desetiletích.
Během střední školy jsem nejčastěji malovala olejem. Kresba mi sloužila hlavně k náčrtkům. Po několika letech jsem ale cítila, že se s malbou dostávám do slepé uličky. Přibývalo nedokončených prací, které jsem vícekrát přemalovala a stále jsem s nimi nebyla spokojená. Jednou z nich byla i Velryba na Měsíci. O námětu jsem nepochybovala, ale se ztvárněním jsem spokojená nebyla.
Časem jsem došla k tomu, že je mi bližší kresba. Kreslila jsem tužkou, uhlem, fixem, začala jsem s nažehlovanou grafikou. K oleji už jsem se nevrátila.
Po letech se mi ale vrátil nápad s velrybou. Po téměř dvaceti letech zaklepal v mé mysli a já konečně věděla, jak na něj. A protože už jsem máma, ani velryba nezůstala samotná, jak by tomu bylo, kdyby vznikla tehdy při prvním pokusu.
Kresbu z tisíců teček a drobných tahů jsem ztvárnila stálobarevným fixem Pigma Micron na polokartonu a je vhodná k zarámování.
