Občas se mi stane, že mám přesnou představu o motivu, který chci ztvárnit, ale nedokážu se dobrat správného prostředí, do kterého jej zasadit. Většinou se jedná o "živé" motivy - zvířata nebo lidské postavy, ale ani spadlý list nebo auto nemohu jen tak plácnout na náhodně vybraný podklad a nažehlit s tím, že je hotovo. Zvenčí možná ano, ale pokud mám být se svými výrobky spokojená, musí na nich ladit vše od začátku do konce. Ne, nemyslím si, že je nutné nad vším dlouho přemýšlet. Naopak, často je třeba nápad zachytit rychle, dokud je svěží, a nebádat příliš, proč je to správně zrovna takhle.
Co když ale tahle jistota chybí? Motiv je hotový, připravený k nažehlení, jsem s ním spokojená, ale ke svému překvapení zjišťuji, že vlastně nevím, co s ním. Těžko dotáhnout věc, když nevím jakou. Stalo se mi to zrovna tento týden s motivem malého ledňáčka (ptáčete). Jaká barva podkladu by mu slušela? Hodil by se spíš na peněženku nebo na penál? Nebylo by nakonec lepší umístit ho na něco většího? Třeba do pravého rohu vaku na záda nebo malé kabelky? Váhala jsem. Dala jsem si tak záležet na kresbě a teď se kvůli mně ani neuhnízdí! Připravená nažehlovačka mi ležela na stole skoro týden.
A pak přišlo mrazivě jasné listopadové ráno, zahrada pokrytá jinovatkou a chuť nás všech vyběhnout ven hned po ránu, klidně ještě v košilích. Vdechovala jsem mrazivý vzduch a dívala se po námraze všude kolem. Děti s nadšením rozbíjely led v sudu, pak další při okraji pískoviště - mušle, ten byl nádherně zvlněný. Chodila jsem po zahradě s foťákem a zkoušela makro všeho možného, jako už tolikrát v tuto dobu v předchozích letech.
malax.jpg)
A když jsem se tak dotýkala omrzlých větví jabloněk na zahradě, uvědomila jsem si, že to je ta pravá atmosféra pro mé choulící se ptáče. Dotek jinovatky se propojil s dojmem oranžovo-růžového soumraku z předchozího dne. Šedý (listopadový) podklad a oranžové slunce, které bude to drobné stvoření zcela prostupovat, bude jím prosvítat a dávat mu sílu. A to bylo uvědomění, na které jsem čekala. Bez obav, zda se průsvitnost ptáčete bude líbit, jsem ještě ten samý den večer ušila peněženku, na které se usadilo. Jasno už jsem měla totiž i v tom, že tento malý ptáček patří na malou peněženku.
